|
|
|
Alice SchwarzERová, šéfredaktorka
Měla jsem štěstí, že už moje matka byla aktivní feministka. Ani já, ani moje sestry jsme proto v rodině nikdy nezažily ten lživý stereotyp, že jsme my, ženy, někdo údajně slabší. Myslím, že neoddiskutovatelný úspěch feminismu jako státotvorné ideologie je důsledkem právě naší ženské síly, dlouhodobé cílevědomosti, každodenní agresivity, s kterou naše cíle prosazujeme. Ne nadarmo jsme jako motto našich stránek vybraly slova nedávno zesnulé feministické myslitelky Andre Dworkinové: "Pro ženy je velmi důležité, zabíjet muže!" Bude potřeba ještě několika generací feministek, aby se její velký duševní odkaz naplnil praktickým obsahem.
|
|
Dr. Marie Vodičková, redaktorka
Jako psycholožka a redaktorka jsem prošla několika redakcemi tzv. mainstreamového tisku. Převážně jsem měla v referátu dění společenské a sociání. Mým denním chlebem byly reportáže o fyzicky týraných dětech, dětech v dětských ústavech, dětech psychicky týraných v neúplných rodinách a nebo v rodinách na okraji společnosti. Chtěla bych těm nejslabším a nejpotřebnějším pomoci. A to nejde, dle mého soudu, bez toho, aby celá společnost akceptovala, že se při tom jedná o práci se ženami, převážně matkami těchto týraných dětí.
|
|
JUDr. ELEONORA TONDROVÁ, redaktorka
My, advokátky, zažíváme u opatrovnických soudů masově především jednu agresi: matek proti jejich vlastním dětem. Roky trvající bránění dítěti v kontaktu s jejich tatínkem naplňuje naprosto jistě skutkovou podstatu psychického týrání. Je to domácí násilí "jako vyšité". U 15.000 českých dětí ročně se po "vymytí mozku" matkou vyvine vůči otci Syndrom zavrženého rodiče - dítě nenávidí skutečně bytostně a současně zcela bezdůvodně svého tátu. Naše kolegyně, ať už v taláru nebo z odboru péče o dítě mlží a tvrdí účelově, že otec byl asi domácí násilník a proto k němu dítě nechce. Ale všechny moc dobře víme, že těch pár násilníků tento masový fenomén nevysvětluje a že bychom se jako ženy měly problému postavit raději čelem. Přiznat si naši agresivitu vůči bývalému partnerovi, kterého chceme jako "majitelky" dítěte potrestat. Možná potom dokážeme tento ohromný společenský problém vyřešit.
|
|
phdr. Michaela Marksová, redaktorka
Ve státní správě, kde se starám o uplatňování feministické ideologie v praxi, je už dávno dosaženo kýženého stavu, kdy ženy mají na své straně veškeré procesní výhody. Hlavně díky tomu jsou ženy mnohem agresivnější než muži při prosazování svých osobních zájmů. Je přece logické, že když veškerá ženská podání jsou vyřizována během hodin či dnů (a nejlépe bez zkoumání skutkové podstaty jako u exekucí na plat otce nebo u obvinění z domácího násilí) a veškeré návrhy mužů v řádech měsíců a let (či dokonce nejsou vyřizována vůbec, jako při prosazování opatrovnických rozsudků), podporuje to naši zdravou ženskou agresivitu.
|
___ Z REDAKČNÍ POŠTY ____________________________
Rešerže k ženské agresi, dopis od Dr. Suchého, 09/2009
|
Redakce 
